Al Cafetero

V gastru a vůbec obecně se často skloňuje profesionalita, zápal, ochota, kvalita. Je jasné, že se to hází hlavně na obsluhu, čím víc však pronikám do této oblasti, tím víc se stále dokola opakuje vařit z kvalitních, čerstvých, regionálních potravin, používat správné postupy přípravy, umění servírovat, znalost všeho, všech. Osobně si myslím, že to je jen obtížně dosažitelné. Navíc s velkou silou přichází velká zodpovědnost. To by Vám řekl třeba Superman. A nebo také majitel kavárny Karel.

Z mého pohledu ví o kávě všechno. Zná snad dokonce jména sběračů kávy kterou servíruje. Všech káv, které servíruje. Zdá se být chodící studnicí moudrosti o kávě, zároveň pokorně přistupuje k technice přípravy, jež je snad stejně důležitá jako kvalita suroviny jako takové. Karel je KafféSuperman.

V jedenáct mám schůzku s DB, po chvíli bloudění se sem, do Al Cafetera dostanu. Kdybyste to někdy hledali, je to u té budovy soudu. Jo, u té s těma kachlíkama. Kde že jsi?! Na úvod dáváme espresso směs Brazílie/Guatemala půl na půl. Nádherna crema, pružná, hustá. Servírováno podle Vašich představ, k mé naprosté spokojenosti. Chvíli tlacháme o různých důležitých věcech, přesuneme se dovnitř.

Kavárnička je útulná a maličká, je tu cítit dlouhá etapa cizelující místo přesně k tomu účelu, za jakým jste sem přišli. Dát si vynikající kávu. Bar je plný udělátek na filtrovanou kávu, v policích jsou maličkosti, hry pro ukrácení chvíle, artefakty a rekvizity. Sedí se tu pohodlně, s příjemně intimním výhledem na ulici.

Dáváme si snídani, i když je půl jedné. Z poctivé nabídky skládající se z párků, vajíček na spoustu způsobů, sladkých věcí si vyberu míchaná vajíčka. Z hlášky „Rozhodli jsme se, že naše míchaná vajíčka budou skutečně míchaná“ mi vstávají vlasy na hlavě, přesto je to možná něco, co bych vyslovil já sám, mít tenhle styl byznisu. Bochánek je příjemně sytě žlutý, správná míra cibulky a koření z něj dělají lahodnou báseň. Čerstvé pečivo sice není v ceně, ale je vynikající.

Přichází další kolo kávy, tentokrát aeropress. Kávy, jak má, tak tu co má DB, jsou bezchybné, otevírají úplně nový pohled na nápoj jako takový. Napsal jsem si k nim poznámky, tady jsou:

Moje Etiopie:
Aroma: medovost až do fijalkova, v závěru těžší, vosková, s náznaky čaje
Chuť: příjemně z počátku nakyslá, citrusová, v závěru lehká, čistě kávová chuť

DB Keňa:
Těžší, s kulatějšm závěrem, ovocnější, kiwi+maliny, čajíček 

I bez tuny informací a genia loci by tohle samo o sobě stačilo na geniální zážitek.

Nakonec sem dobloudí i JK, a dá si frappé. Po důkladném vyptání „jak to vlastně chce“, dostává na stůl skvělý studený, osvěžující nápoj, plný kofeinu, vzpomínek na Řeckou riviéru.

Není vůbec divu, proč si všichni myslí že Al Cafetero je nejlepší kavárnou v Praze. Ona totiž nejlepší je. Určitě co se týče kávy. Co se týče žvýkaček Pedro, mají zde co dohánět, ani jedno tetování nefungovalo.

Dávám šest kávovývh bobů z pěti. Neslýchané.