Navíc hned při první procházce letošního léta narážím na zbrusu novou kavárnu, s příjemně vypadající zahrádkou. Umíním si, že během tohoto týdne to tady navštívím. Spokojeně se jdu procházet dál. Přece jen to láká, když požáry ze čtyř stran, hoří léto.
Dostanu se sem navečer v úterý, takže zvolím kávové posezení na zahrádce. Jak se postupně dovídám, otevřeno je teprve od soboty, komorní vnitřní i venkovní prostory jsou obsazeny. I když jsou nevelké, přece jen to není úplně obvyklé. Zahrádka je řešena hodně komunitně, takže jsem v průběhu konzumace plynule zapojován do rozhovorů zleva sedících tří postarších dam a z prava sedícího mladého páru. Obsuha je můj známý, který se snaží pracovat na stodeset procent, což je ze začátku milé, později už lehce stresující.
Vodu jsem dostal bez ptaní ve stylové lahvi z Ikea, což bych ale bez zapomenuté nálepky nikdy nezjistil. Další nabídka je tvořena klasickou řadou nápojů, domácím chlebem (pečen každý den, údajně vynikající), různým dalším pečivem.
KUK je příjemné místo, pokud se chystáte nasát atmosféru židovské části města, popovídat si, klidně i s neznámými lidmi, nenáročně se najíst. Dávám tři a půl francouzské bagety, kterou naprosto nemám tucha jestli mají.
No comments:
Post a Comment