KAFEPALA

Objevování podniků v Mikulově překvapivě nevzalo konec se zavřením bufetu na plovárně koncem léta. V průběhu volebního víkendu jsem plníce svou povinnost pobyl nedlouho v rodném městě, při té příležitosti jsem navštívil staronovou kavárnu ve sgrafitovém domě.

Vracet se na místa, která vypadala dříve jinak, je symptomem stárnutí. Není to tak dramatické, i když z toho občas mrazí. Náměstí se koupe v mlze, klasické podzimní dopoledne v Mikulově. Je mi deset, běžím si před obědem koupit hokejové kartičky do papírnictví. Ehh, zpět, je mi dvacetpět a jdu volit. Atmosféra tohoto místa, času je naprosto neměnná, cosi v té zakonzervovanosti je až přízračné, dostávám pocit, že za padesát let se tu budu cítit úplně stejně. Kouzlo historického centra. Zpět k tomu co se změnilo. Palačinkárna.

Podnik hostinského charakteru tu býval, co pamatuji. Původně jsem chtěl rozebírat historii i současnost majitelů, proměny štamgastského osazenstva v průběhu věků, změny jmen a otevírací doby. Nebudu to dělat, protože o to tady vlastně nejde, momentálně vcházíte do KAFEPALA, to je vlastně, to na čem sejde. Na kavárnu upozorňuje vkusně designově vyvedený poutač na chodníku. Do podobného stylu je laděn celý podnik. Je to příjemně osvěžující. Po zaprášených, sto let starých rekvizitách se mi skutečně nestýská. Je vidět, že se tu přemýšlelo nad téměř každým detailem, v limitovaném prostoru je vše řešeno funkčně, navíc ladně. Kavárnický exteriér, kterému jednoznačně pomáhá lokace nádherného renesančního nádvoříčka, koresponduje jednoduchostí s vnitřkem, navíc je zahrádka pohodlná.

V sobotu dopoledne je plno, i když češtinu neslyšet. Za mrňavým barem se otáčí tři slečny. U vedlejšího stolu konzumuje polský pár slané palačinky, takže na to tady nezanevřeli. Já jdu jen na kávu, objednám si u baru espresso, jdu vychutnávat atmosféru podzimu ven.

Káva je připravena relativně rychle. Slečna nemá hloupé dotazy jestli chci „malé presso“ nebo podobný ráz. Jediné, co jsem podcenil, jsou informace o samotné kávě, servírka byla extrémně milá, měla toho hodně, znám, pro to neprudím. O kávě značky Columbo toho zpětně nejsem schopný moc dohledat, senzoricky je to klasická směs na espresso, nějak zvlášť výrazná, v konci krátká. Na druhou stranu je správně připravená, takže chutná. Vodu dostanu gratis.

V Pala to vzali za dobrý konec. Odhlížím od toho kdo místo vlastní, jak se k němu dostal atd. První dojem je zkrátka dobrý. Takže tři a půl sgrafitového psaníčka!