Starbucks Pražský hrad

Sobotní dopoledne si přímo říkalo o procházku, tak toužebně zval ven čerstvý vánek odnášející léto. Stejně tak, jako byla obloha šmolkově modrá, stejně tak v srdci jakýsi rozprostřený klid. Po kličkované mezi turisty, kteří slušně zaplnili všechna nádvoří, co Pražský hrad má, socha tatíčka Masaryka působila v moři pestrobarevných kšiltovek ruských a polských turistů konejšivě jistě. Hned vlevo, jen pár kroků k vyhlídce, jedné z nejnádhernějších, je nenápadný výklenek a z něj můžete vejít do Starbucks. Ano, správně, Prague castle Starbucks Vás vítá.

Pravdou je, že stejně jak si dopolední počasí říkalo o procházku, Starbucks si říkal o posazení se na cappucino se slevou na ISIC. Nemám negativní ani vyloženě pozitivní postoj k tomuto konkrétnímu řetězci rychlého kávového občerstvení, je jedním z těch dražších, ale zároveň kvalitnějších, jak servisem, tak nabídkou. Cappuccino které jsem dostal mělo správnou teplotu, mléko bylo dobře našleháno, navíc k mému jménu na kelímku bylo přikresleno srdíčko. Slečna se mnou sice omluvně odmítla komunikovat španělsky, ale její angličtina byla docela slušná. Zvládl jsem si vyhádat dokonce i tu slevu, která na jednu kávu činila asi dvacet korun. Nikdo ani nechtěl vidět mou průkazku.

Kavárna je rozdělena na dvě části. Obě mají hodně co do sebe. V té vnitřní se najednou ocitáte sedíce ve výklenku s výhledem na Prahu, možná, že právě v těchto místech kdysi sedával šikovný řemeslník nebo pilná přadlena. Nebo taky ne, a já viděl jen příliš historických dramat z doby středověku.

Venku naopak terasa uchvacuje svým břečťanovým porostem, rafinovanou ukrytostí, stejně tak nádhernými scenériemi. Být v tomto městě turistou, určitě se tu na čas zastavím, vychutnám si to šumění desítek hovorů v cizích řečech, klid, příjemný pohled na matku měst stověžatou Prahu. Navrch ta káva v kelímku je přesně to co čekáte, snad i máte rádi. Tři cukříky.