Oběd v ... Chapadlo

V říjnu toho moc nebylo, zkrátka pro to, že moc nebylo za co. Navíc podzimní ladění studentských nálad zasáhlo i mou gastronomickou touhu, slovy klasika: “Správný student je hladový a věčně nespokojený.” Obojí má samozřejmě na svědomí jeho touha po vědění, ne vyluxovaný bankovní účet.

Jednoho odpoledne konstalace okolností nahrála jídle venku. Dlouho obcházená restaurace Chapadlo zvala na své přiměřeně naceněné, lákavě prezentované menu. K Chapadlu jenom tolik, že krom docela těžko uchopitelného jména má lehko uchopitelný koncept, velký výběr točených piv a krásný výhled na Ladronku, kde ráno, odpoledne, večer desítky lidí mučí svá těla. Buď jsi dnes byl běhat, nebo ne. Hezky se na ně u toho oběda dívá.

V polední nabídce jsou tři jídla, dvě polévky. Bylo docela nacpáno, na baru cedulka : “Do 15 hod. bez obsluhy.” Budiž, nepředpokládám, že by si všechny ty sekterářky přinesly své obedníky, i když v zemi, kde lidé volí komunisty je možné všechno. Ptám se tedy usměvavého výčepního, jak to tady funguje, připadám si přitom trochu jako skaut. Restaurace se mění přes poledne na jídelnu, kde si vyberete co chcete, zaplatíte u kasy, poklidně zkonzumujete. Vysvětluje to stojany s tácy, nerezové vany s nápisy „Jenom sklo!“.

Postavíme se tedy do fronty, panuje tu příjemný obědový mumraj, tenhle koncept se mi líbí, ukazuje se opět jako vysoce funkční, hlavně co se rychlosti týče.

V poklidném tempu jíme, dám si obědovou desítku, Ježka. Dobrá míra, lehké a správně ošetřené pivo mi k obědu tohoto typu sedí. K jídlu mám vepřový steak (STEAK je jenom jeden, a to z kravičky, ale v rámci kulinářské zmatenosti je to ten z menších prohřešků) s pepřovou omáčkou a kroketami. Omáčka je skvěle ochucená, lehce pikantní a příjemně krémová, plátek vepřového libový, šťavnatý. Krokety jsou krokety, dokázal bych si představit normální brambory nebo kaši.

V milé společnosti oběd ubíhá rychle, na závěr si odepřeme sice desert, nicméně letmým pohledem do prosklené vitríny je jejich nabídka široká.

Interiér je členitý, sezení pohodlné, obědvat tady dává zvláštní pocit sounáležitosti s ostatními hosty. Snad je to tou atmosférou ve frontě, kde znavení úředníci, obchodníci a kdoví jací jiní -íci vtipkují s veselými sekretářkami a poměrně milou obsluhou.

Konečně místo, kde se za cenu pod sto korun naobědváte bez opletaček, hodinového čekání a prostě dobře. Čtyři chapadla z pěti pro břevnovskou chobotnici.