Degustace ... Winegeek.cz

Degustace svátečního dne 28.října musí být už z principu skvělý zážitek. Pokud se koná ve Velkém Vinografu, baru na Senovážném náměstí, jehož atmosféra je prudce lounge-ová, procenta jdou opět vzhůru. To nejdůležitější je to co se chutná. Marko a jeho dovozní stáj Winegeek.cz. A je to tady, tímto by se dal článek uzavřít, protože je jasné, že cokoli, co se bude snažit vtěstnat do slov tento zážitek bude jen mdlý pokus o nemožné.

Marko je charismatický mladý muž, který dle svých slov dělal do dvaceti DJ po pražských pajzlech, po té začal v Srbsku se svým otcem vinařit, zaznamenali hned napoprvé velký úspěch. I po té co se situace uklidnila, vinařství funguje, ale Marko přesedlal postupem času na dovážení organických vín.

1. EDI KEBER / Collio Bianco 2011
První vzorek na start nasazuje laťku vysoko, svým přímým, zkonsolidovaným tělem, jednoduchou aromatickou linkou, nádherně kulatým, středně dlouhým závěrem a hezkou slaností, která vystoupí také až v závěru. Lisovaly se celé hrozny, víno bylo jako jedinné rozkvašeno neutrálními kvasinkami. Kupáž odrůd Friulano, Ribolla Gialla a Malvasia Istriana.

2. LE DUE TERRE / Sacrisassi Bianco 2011
Skokový přesun do žlutých vín, aromatika se rozvíjí směrem k typicky sušeným citrusům s  hloubkou vína, které zrálo na slupkách. Kvašeno spontánně, ve starých dubových sudech víno pokračuje k překvapivé svěžesti, s lehkým tříslem a příjemnou dochutí podporující citrusovou vůni. Gastronomicky zajímavé víno, pitelné však i samotné. 

3. LE DUE TERRE / Pinot Nero 2011
Typicky pinotová barva, v aromatice neuvěřitelně ovocitá, bobulovitá vůně, po čase se rozvijí lehká "pinotovinka", na tu já jsem prostě moc mladý. V chuti je to skvěle odlehčené, komplexní, s vyváženou kyselinou a štíhlým tříslem. Po pár minutách vystupuje káva, čerstvě mletá. V chuti je tedy pinot docela netypický. Víno vytvořeno v nerezu, zrálo v použitých sudech typu barrique jeden rok.

4. LE DUE TERRE / Sacrisassi Rosso 2011
Kupáž odrůd Schioppettino a Refosco. Hluboká barva a hluboká vůně. Od prvních višňovo-čokoládových tónů, přes povidel až k lehce uhlovitým tónům. Bytelné jak dřevěná ohrada, tříslo dominuje všem částem a a adstringentnost letí čím dál výš, až do pocitu suché pusy. Tohle víno se dá jíst. Samotné.

5. FRANCO TERPIN / Rebula Quinto Quarto 2012
První oranžové víno, barva zašlého zlata, ve vůni už se vzdalujeme běžným přívlastkům používaným v sommeliérských popisech. Ve vůni olejový lak, trochu temper na teplákách. V chuti přímočaré, lehké tříslo, docela krátké, až místy limonádové. Na konci hruška. ANO!



6.FRANCO TERPIN / Sauvignon 2007
Zakalené jak má být, po pěti letech zrání. Aromatika hodně do alkoholu, s klapáním dřívka o dřívko. Kořenitost hřebíčku a oregána, hodně zvláštní kombinace. Medík na konci. Chuť se postupně propracovává přes originální levandulovo-třezalkové pyré.




7. RADIKON / Slatnik 2011
Opět tmavěji zlaté, banánový příslib opět modifikovaný organickým přístupem, takže to není úplně bijící do nosu, po to je to zábavnější. V chuti prostoupeno charakterem, velikostí a magnificencí. Znova se vracím k vůni - chlebovinka, až obiloviny. V závěru lehká hořčinka.




8. RADIKON / Jakot 2007
Už hnědě zbarvený klenot. Bohužel s myškou.
Druhá lahev - Ve vůni rozvinutá medovost, lipový, přechází do čajových tónů. V chuti výrazná kyselina, s plnější dochutí, vyšší tříslovina

 

9. RADIKON / Oslavje 2004
Podobně hnědé jako předchozí. Vůně je opět úlet, voskovo-trpká voňavost nezralých angreštů. V chuti jednoduchá, kratší, s tříslovinou poměrně výraznou.

10. ŠČUREK / Kontra 2009
Totální nirvána organických vín, jak výrobním procesem tak senzorikou. Ručně odzrněné hrozny, nepomleté se nasypou do sudu a nechají se tam fermentovat. V lahvi hrubé nečistoty. Tohle se vymyká všemu, sláma, venkovský vzduch, hlína ve vinohradu...Kontra všeho, všemu, všem.

 Tak takhle vypadají oraganická vína se vším všudy.

Oběd v ... Chapadlo

V říjnu toho moc nebylo, zkrátka pro to, že moc nebylo za co. Navíc podzimní ladění studentských nálad zasáhlo i mou gastronomickou touhu, slovy klasika: “Správný student je hladový a věčně nespokojený.” Obojí má samozřejmě na svědomí jeho touha po vědění, ne vyluxovaný bankovní účet.

Jednoho odpoledne konstalace okolností nahrála jídle venku. Dlouho obcházená restaurace Chapadlo zvala na své přiměřeně naceněné, lákavě prezentované menu. K Chapadlu jenom tolik, že krom docela těžko uchopitelného jména má lehko uchopitelný koncept, velký výběr točených piv a krásný výhled na Ladronku, kde ráno, odpoledne, večer desítky lidí mučí svá těla. Buď jsi dnes byl běhat, nebo ne. Hezky se na ně u toho oběda dívá.

V polední nabídce jsou tři jídla, dvě polévky. Bylo docela nacpáno, na baru cedulka : “Do 15 hod. bez obsluhy.” Budiž, nepředpokládám, že by si všechny ty sekterářky přinesly své obedníky, i když v zemi, kde lidé volí komunisty je možné všechno. Ptám se tedy usměvavého výčepního, jak to tady funguje, připadám si přitom trochu jako skaut. Restaurace se mění přes poledne na jídelnu, kde si vyberete co chcete, zaplatíte u kasy, poklidně zkonzumujete. Vysvětluje to stojany s tácy, nerezové vany s nápisy „Jenom sklo!“.

Postavíme se tedy do fronty, panuje tu příjemný obědový mumraj, tenhle koncept se mi líbí, ukazuje se opět jako vysoce funkční, hlavně co se rychlosti týče.

V poklidném tempu jíme, dám si obědovou desítku, Ježka. Dobrá míra, lehké a správně ošetřené pivo mi k obědu tohoto typu sedí. K jídlu mám vepřový steak (STEAK je jenom jeden, a to z kravičky, ale v rámci kulinářské zmatenosti je to ten z menších prohřešků) s pepřovou omáčkou a kroketami. Omáčka je skvěle ochucená, lehce pikantní a příjemně krémová, plátek vepřového libový, šťavnatý. Krokety jsou krokety, dokázal bych si představit normální brambory nebo kaši.

V milé společnosti oběd ubíhá rychle, na závěr si odepřeme sice desert, nicméně letmým pohledem do prosklené vitríny je jejich nabídka široká.

Interiér je členitý, sezení pohodlné, obědvat tady dává zvláštní pocit sounáležitosti s ostatními hosty. Snad je to tou atmosférou ve frontě, kde znavení úředníci, obchodníci a kdoví jací jiní -íci vtipkují s veselými sekretářkami a poměrně milou obsluhou.

Konečně místo, kde se za cenu pod sto korun naobědváte bez opletaček, hodinového čekání a prostě dobře. Čtyři chapadla z pěti pro břevnovskou chobotnici.