Cider parade

Cider (výslovnost sajdr) je jablečné víno vyráběné řízeným kvašením jablečného moštu. Nápoj je populární především v západní Evropě (Spojené království, Irsko, Francie, Španělsko), v Česku byl donedávna prakticky neznámý.

Tentokrát jsem sprostě zkopíroval text z Wikipedie přímo a celý. Ač citovaný autor tvrdí, že v Česku byl tento lahodný nápoj donedávna neznámý, sešlo se v úterý ve vinném baru Veltlín na patnáct výrobců, aby porovnali, ochutnali a sdělili si navzájem své zážitky se cidrem.
Ocitnul jsem se na této ochutnávkové výstavě trošku neplánovaně, povinnosti byly poněkud jiné než se celý večer opájet, proto jsem si namátkou vybral čtyři vzorky, abych se naprosto nepřipraven pokusil senzoricky zhodnotit kvality nabízeného.

Ať už je to, jak chce, komunita cidrařů, jak se sami nazívají, je přátelská a obětavá. Bez nároku na provizi uspořádali tuto akci pro širokou veřejnost a atmosféra v podzemních karlínských prostorech byla všem vstřícná. Při svých "objevných" toulkách nejen po českých restauračních zařízeních jsem pár cidrů měl možnost ochutnat, masovější produkce se nedá srovnat s náklady typu "pět demižónů, jak nám zbyla jabka". O to příjemnějším překvapením nabízené vzorky byly.

Osobně si cider představuju jako nápoj vyvážené chuti, tedy jak s dostatečně říznou kyselinou tak s podílem zbytkového cukru. Jako ovocný, šťavnatý exkurz do letního podvečera v sadu. Nezaznamenal jsem minimálně u svých ochutnaných vzorků přídavek hrušek, ale pro mě jako hruškomilce by tím cider dostal další, abych tak řekl, hruškový rozměr. A to by bylo skvělé.

K degustačním poznámkám :

ApplePUNK
V aromatu mydliny, jako vždycky, pokračují do nasládlosti, přezrálosti. Velmi rychle se na to zvyká. V chuti suchý, rozpadavý, až s lehkou hruškovitostí (jej!). Perlivost slabší, nevím, jestli jsem přišel zrovna k nějakému déle rozlévanému vzorku.



Prager
Ortodoxní barva hematurické moče, hladká, jaderná vůně, jemné perlení. V chuti překvapivá plnost až v závěru posun do 100% jablečného bio moštu.








Hájenka
Kalná barva, nádherně čerstvá a svěží aromatika. První vjem je čistá kyselost, citrón až moc. V závěru je také cítit docela dost výrazně alkohol, ale po dopití působí celkově svěže.









Rossbach 7%
Krásně žlutavý, čistá primární vůně jablek s trochou brusinek (? nečitelná poznámka). Plná expanzivní chuť. Působí vyzrále, noblesně, strukturovaně, ušlechtile.









Až si tedy v létě budete chtít dát pivo, tak si ho klidně dejte. Doufejme ale, že alternativ v podobě právě třeba ciderů bude přibývat.

Resurekce...Restaurace Samurai

Hned v úvodu bych si sám se sebou dovolil polemizovat. S titulkem. Nevím, jestli tento příspěvek bude znovuvzkříšením mých soukromých, nejen degustačních zážitků, ale po tak dlouhé době se podobný nadpis prostě nabízel. Během těch dní, co jsem nechodil po hospodách a nepsal rádoby vtipné recenze na podniky nevalných i valných kvalit, jsem se spoustu věcí naučil a poznal, což je jednoznačný přínos oné pauzy. Tolik na úvod.

 Jídlo v Samurai bylo výjimečné z několika důvodů. Jednak pro to, že jsem si ho po nekonečné době mohl užít s mojí nejmilovanější JK. Už to samo o sobě stojí za zaznamenání. Zároveň to byl dar od mé drahé B. a jejího H. spolu s veselými příspěvky od Š. a M. Děkujeme!

Restaurace Samurai je na Londýnské, na odvrácené straně, alespoň tak nám to s JK přišlo. Z venku honosnost celého podniku trošku sráží polámaná stříška a umělohmotné maki ve výkladu. Nic naplat, už to bylo jednou zaplacené, vstoupili jsme do skleněných dveří.

Přivítala nás slečna v pokusu o kimono, žabky značky Nike imitující tradiční sandály gejš. Odnesla nám kabáty a usadila nás do příjemného výklenku. Být restaurace frekventovanější, asi by tak příjemný nebyl, nicméně v lokále téměř ani noha, měli jsme tedy docela příjemné prostředí ke kulinářské žni.

Menu bylo dlouhé a pestré, splnilo nad očekávání naše představy. Lepší obrázek o jídlech si půjde udělat z okolních obrázků. Pokusím se shrnout alespoň pár postřehů z průběhu.
Salátek - velmi dobře dochucený čímsi na bázi sojové omáčky. Zároveň ale nechyběla ani kořenitost, ani ostrost. Procvičil jsem se za neustálého smíchu JK v používání hůlek.
Polévka - S moc dobrýma houbama, v moc hezkém kalíšku. Konzumována naštěstí lžičkou. Krémová, zahřála všude kde mohla.
Talíř s maki a nigiri - jednoznačný vrchol celého jídla. S JK jsme se shodli na tom, že o první místo se podělí věcička obaléná v kaviáru z aviatické ryby a úhoř i s vypečeným ocáskem. Povídali jsme a jedli a povídali a pak jsme byli plní.






Závěr byl neméně skvělý - krém přelitý čokoládou a jakousi moc dobrou šťávou, která svou ovocitou kyselostí skvěle kontrastovala k hutnosti a sladkosti základu. Tohle bylo moc dobré. Moc.

Celou dobu jsme stylově pili "Cuvée Samurai" z Nového vinařství. Volba to byla správná, víno perfektně ladilo s hlavním chodem, bylo středně plné, s hezkýmim mixem kandovaných citrusových kůr, postupně se otevřelo do příjemné délky.

Personál i přes lehké nedotaženosti v zevnějšku perfektní, milý, ochotný. Asi třikrát jsem měnil rezervaci, nikdo nic neřekl, všichni se usmívali i do telefonu.

Stálo to za to, návštěva tohoto restauračního zařízení byla velmi příjemná. Ze všech stran. Čtyři z pěti smějících se asiatů.