Neklid

Ani omezená pohyblivost z Vás hlad nevyžene. Co víc, tělo trápené nemocí, potřebuje živiny jako sůl. Proto je jasné, že návštěvy restauračních zařízení pokračují a budou pokračovat. V. mi píše, jestli jsem nezapomněl na přechozího večera smluvený oběd, jásám radostí, spojím příjemné s příjemným, jak to tak v životě někdy chodí. Po mučivém čekání způsobené jistou nevýpravností mých přátel se vydáváme směr Neklid. Nohy už obě v botách, berle jako opora, podzimní slunce nad hlavou. Jak krásné je žít.

Hospoda věrna svému jménu hučí jako úl. Sobota v čase oběda je zde očividně velmi frekventovaná, kombinace jednoduché, dobré kuchyně, příznivých cen a slušného personálu funguje v rezidenčních Vinohradech zaručeně. Ten pocit, když se dozvíte, že je plno. Naštěstí se jedna skupinka právě zvedá, takže se nakonec naobědváme přece jen tady, jak bylo v plánu.

Koncepce jak už jsem zmínil výše není nikterak převratná, staví tu na osvědčeném, krátkém jídelním lístku, dobře ošetřeném pivu z Únětického pivovaru, téměř domácím prostředí jednoduchého nekuřáckého lokálu. Přesto, že je sobota mají i pár jídel v denní nabídce. Na ta se zaměříme. Už od minula tu mám odzkoušený "domácí" radler, ten si objednám já, V. a T. si dají nealkoholické nápoje, které tu mají v poměrně široké paletě od limonád, džusů přes standartní nabídku vod a dalšího. Moje ovocné pivo je svěží, minule v něm dokonce bylo pár pecek z pomeranče, takže skutečně namícháno za barem. Nahořklost se sladkým koncem je pro mě k obědu ideální.

Na jídlo čekáme o maličko déle než je mi milé, srovnání s minulou návštěvou se opět nabízí, tehdy bylo jídlo téměř hned.  Není to ale doba přemíru dlouhá, myslím, že jsme se vešli do půl hodiny. Krátím si ji zelnou polévkou, která je jednoznačně nejlepší z celé návštěvy. Hustá, horká, s velkou lžící smetany na dně, uzeninou, masem, zelím a perfektním dochucením. Přesně to co potřebujete po dlouhé páteční noci. Víc takových polévek!

Hlavní jídlo jsme si já a T. vybrali z denní nabídky, V. si objednal pstruha. Jídla jsou jednoduše naaranžována na nahřátých bílých talířích. O jídlech kamarádů toho moc kloudného po chuťové stránce říct nemůžu, zapomněl jsem je totiž poprosit o ochutnávku. Vizuálně však vypadají poměrně průměrně, z pstruha na bramborovém lůžku filety, jídlo T. vypadá jako klasický jidelnovský stroganov s rýží. Nikdo si ale nestěžoval, alespoň ne nahlas. Moje krkovička s burritos je velmi zvláštní kombinací, která kupodivu docela funguje. Maso by mohlo být šťavnatější, myslím, že zůstalo na pánvi o něco déle, než bylo potřeba, dohání to skvělým okořeněním, přesně ve stylu mexické kuchyně. Burrito jsou klasické placky naplněné směsí z fazolí a navrch znova mírně zapečené. Plus ještě to, co nesmí žádnému latino jídlu chybět a to omáčka z rajčat a lžíce bílé salsy. Takové výživné sobotní jídlo. Malá zeleninová obloha.


Na dezert nám už nezbývá místo, jsem nacpaný, porce byla přiměřená, ale s vyšší hutností než obvykle. Poctivě vařené jídlo, dobré pivo, rychlá, nenásilná obsluha a standartní ceny. To je restaurace Neklid.  Myslím, že to tady můžu s KLIDEM doporučit.