Oběd v ... U dobré myšlenky

Dopoledne se pomalu chýlilo ke konci, první den školy začínal až ve 14.30, vyvstala tudíž otázka, kde poobědvat. Vzhledem k pochůzkám, které bylo ve městě potřeba učinit, jsme se rozhodli najíst se ve městě poblíž Karlova náměstí. Jistě jste si všimli, že píšu v množném čísle, tentokrát se ke mě totiž připojil můj gastronomický spojenec slečna FF. V případě, kdy vyrážím za poznáním, a tím teď nemyslím přednáškový sál, ale spíš gastronomický provoz, používám lunchtime.cz nebo scuk.cz. Nejinak tomu bylo dnes, a tak jsem pomalu roloval nabídkou restaurací ve zmíněné oblasti. Zrak padl na restauraci s vtipným názvem "U dobré myšlenky". S přáním, aby rozhodnutí najíst se v tomto zařízení, byla dobrá myšlenka, zamyká, slečna FF už čeká, můžeme vyrazit.

Do hospody jsme se dostali něco málo po půl dvanácté, na jídlo máme necelou hodinku. Bylo docela plno, spousta lidí ještě využívala jeden z posledních slunných dní a obědvala nebo prostě konzumovala na zahrádce. Šli jsme od Palackého náměstí, nejprve jsme minuli dlouhou řadu zamřížovaných oken hlásajících různé nabídky restaurace, až se konečně objevil vchod ukrytý za rohem. Na mapě vše vypadá dál než je, restaurace je od tramvajové zastávky skutečně pár kroků.

Hospoda plná, nervózně postáváme u pultu, když se kolemjdoucí servírka smiluje, odkazujíc nás "dozadu". Dozadu jdeme chodbičkou, restaurace je skutečně prostorná s několika salónky, výklenky, zákoutími. Usadíme se v prázdné, chladné místnosti, na stěnách nic, na stolech nic. V koutě almara se zaprášenými restauratérskými artefakty. Přišli jsme se přece najíst, ne se kochat uměním. Uprostřed stěny visí tabule, na které je ke kódům typu M1, M2,atd., přiřazeno jídlo z polední nabídky. Toť vše. Nově příchozí dámy si okamžitě objednávají "em trojku, dvakrát prosím", takže když se na nás servírka tázavě zadívá, zkusím na ni nejdřív pivo, slečna FF malé pivo (v restauraci čepují Staropramen, Plzeň, Hoegaarden a Granát, číšnice zmínila ještě Stellu), vzápětí dodám " jednu em trojku a jednu em jedničku". Moje jídlo je na tabuli prezentováno jako Houbové rizoto s kuřecím masem, parmezán (slečna mě bez ptaní upozorní, že kuře do tohoto jídla přispělo stehenním masem). FF si objedná Pálivé (že by pálivá?) kuřecí křídla, brambor vařený ve slupce, česnekový dresing, řapíkatý celer, mrkev. Docela podrobný popis ingrediencí svědčí zjevně o zkušenosti s alergiky, rozmazlenými dětmi a kdoví s čím ještě.

 
Na konec objednávky jsme upozorněni na možnost jít si nabrat polévku "ze předu", čehož hned využiji. Polévka je hrachová s uzeninou, zjevně jsem nezalovil dost obratně, klobásy jsou v polévce tři kousky. Celkově to není žádná sláva, dochucená je polévka dobře. Menu stojí 79 Kč. Polévky tohoto typu neprožívám. Zajímavostí je možnost nakrájet si vlastnoručně chléb, což je možná "nehygienické", zato stylové.

Místnost, kde sedíme, se pomalu zaplní lidmi v košilích a halenkách, očividně sem chodí jíst zaměstnanci z okolních kanceláří. Před námi v tu chvíli stojí dva talíře, dejme se tedy do jídla. Moje rizoto je ... no spíš to není rizoto, ale jakýsi pokus, který dopadl celkem ošklivě. Nemám nic proti "českému rizotu", udělanému z dlouhozrnné rýže uvařené doměkka, okořeněného, s masem, zeleninou. Co nesnáším, je pokus o italské risotto, které je z dlouzrnné rýže, žádná Arborio rýže, navíc nedovařené, o krémovosti, kterou lze docílit přidáním některého z italských tvrdých sýrů a pečlivou, i když jednoduchou přípravou, ani nemluvím. Nesnáším tři kousky žampionu v HOUBOVÉM risottu. Nesnáším kus masa pláclý na rýži, i když maso bylo překvapivě dobře zvládnuté. A celé to zasypané před strouhaným, kupovaným parmazánem pochybného data spotřeby. Takhle asi ne.

Druhé jídlo je naopak přijatelné za cenu devadesáti korun dostane FF dobře propečená křídla (koncové části jsou až připečené), s hustou omáčkou a hrubšími kusy zeleniny (ona mrkev a celer), brambory tak slavné nejsou, česnekový dresing je česnekový jen lehce. Ale tohle jídlo je celkem povedené, pěkně  naservírované. FF mu vytýká velké kusy zeleniny, které by mohly být rozmixované v omáčce. Dokonce se chvíli přeme, jestli zelenina není ze skleničky. Já osobně myslím, že není, chutná dobře.

Bohužel již na nic dalšího nemáme čas, takže platíme a odcházíme. Účtenka je na 223 korun, což je směšná cena za oběd s pivem, bohužel podle toho vypadalo jídlo, nemuselo však. Z webových stránek se večer dozvídám, že restaurace vaří "mezinárodní kuchyni" , což je nejspíš pravda jen v jídelním  lístku. Ten je docela obsáhlý, některé věci dávají smysl , některé už tolik ne (položka "troška Itálie" mě vskutku po zkušenosti s rizotem rozesmála).

Kolem a kolem klasická česká "obědová restaurace", která se dá udělat mnohem líp, ale nejspíš i mnohem hůř.