Thursday 18 July 2013

KUK

Procházky letním Mikulovem jsou vždycky zvláštně kouzelné. Pocity, které zažívala hlavní hrdinka seriálu Vlak dětství a naděje, po letech, kdy se vrátila do rodného města, mě přepadají na každém kroku a to jsem nebyl pryč léta, už vůbec si naprožil válečné hrůzy. Ups, trošku jsem odbočil. Poselství prvního odstavce je nicméně jasné. Mikulov ano, v létě ano.

Navíc hned při první procházce letošního léta narážím na zbrusu novou kavárnu, s příjemně vypadající zahrádkou. Umíním si, že během tohoto týdne to tady navštívím. Spokojeně se jdu procházet dál. Přece jen to láká, když požáry ze čtyř stran, hoří léto.

Dostanu se sem navečer v úterý, takže zvolím kávové posezení na zahrádce. Jak se postupně dovídám, otevřeno je teprve od soboty, komorní vnitřní i venkovní prostory jsou obsazeny. I když jsou nevelké, přece jen to není úplně obvyklé. Zahrádka je řešena hodně komunitně, takže jsem v průběhu konzumace plynule zapojován do rozhovorů zleva sedících tří postarších dam a z prava sedícího mladého páru. Obsuha je můj známý, který se snaží pracovat na stodeset procent, což je ze začátku milé, později už lehce stresující.

Začnu espressem, i když je nutné ujištění "že to malé", alespoň nepadne slovo "piccolo". Nakonec dostanu kávu, která se formátem blíží espressu, chuťově je lehce připálená, ale zemitý charakter to trošku schovává. Mnohem lepší než většina toho, co se tu běžně dostane. Jako druhý chod si chci dát deci bílého. Je s podivem, že tu mají dvě řady Michlovského vinselektu, jednu designovou bublinkovou, druhou myslím něco ze středního ranku. I přes informaci, "že je to trochu rozjeté, tak jestli nebude vadit, že je to kalné", paní u vedlejšího stolu hájí kvality, v podstatě mi nedá na výběr objednávku zrušit. Nakonec jsem rád, i když je skutečně veltlín lehce kalný, stopa po sekundární fermentaci je hodně subtilní, ono taky v těchto typech vína...Inu, veltlín byl jakž takž pitelný, hlavně hodně osvěžující.
Vodu jsem dostal bez ptaní ve stylové lahvi z Ikea, což bych ale bez zapomenuté nálepky nikdy nezjistil. Další nabídka je tvořena klasickou řadou nápojů, domácím chlebem (pečen každý den, údajně vynikající), různým dalším pečivem.

KUK je příjemné místo, pokud se chystáte nasát atmosféru židovské části města, popovídat si, klidně i s neznámými lidmi, nenáročně se najíst. Dávám tři a půl francouzské bagety, kterou naprosto nemám tucha jestli mají. 

No comments:

Post a Comment