Oběd v ... Botanic

Vždycky když jdu na menu v jedenáct, vzbuzuje to ve mně lehkou obavu. I když mám poměrně slušnou představu o tom, jak funguje profesionální kuchyně ( přiznávám, hlavně z hlášek Zdeňka Pohlericha a americké show Hell´s Kitchen), říkám si, že těsně po otevření je ještě plotna studená a okurka nenakrájená. Tady v Česku je totiž všechno možné.

Usadili jsme se na zahrádku, která skutečně oplývala bohatou listovou výzdobou. Odbila přesně jedenáctá, usměvavá servírka nám dala jídelní lístek, zavřel se nad námi baldachýn z nachového břečťanu... Pořád narážím na název a ladění restaurace, které z venku připomíná údržovaný skleník Lady Chatterleyové ale vevnitř naopak restaurace připomíná pánský klub z počátku minulého století.

Pijeme pivo, já pšeničný speciál, který se vyznačuje přesně tou správnou mírou hladké nakyslosti, MC si dává malou klasiku. Pochtíváme menu a také ho dostaneme, Butterfish a losos s rýží, já si dám svíčkovou, na kterou mám už docela dlouho chuť.

Musím se přenést k jídlu, které je úžasné. Rybka je podle MC nedodělaná, losos asi není ráno vylovený z alpských bystřin, ale dohromady to jídlo dává docela smysl. Moje svíčková je bombasticky skvělá, maso na tenké plátky, šťavnaté a měkké, omáčka jak má být, bez dochucovadel a nepřeslaněná, knedlíky karlovarské, jedna báseň. Už dlouho jsem si tak nepochutnal.

Botanic, i přes mírně vyšší ceny v této části Prahy lze doporučit. Schovaný mezi paneláky, v tišině u silnice je tu hezké posezení s příjemnou kuchyní. Tři a půl Adamova listu.