Jáma Steakhouse

I když moje posedlost masovou plackou v housce už zdaleka nenabírá takových rozměrů, jak tomu bylo za mých mladých let, stejně si někdy dám rád dobrý burger. Většinu vyhlášených restaurací v Praze připravujících tohle krmě jsem navštívil. Jáma mi chyběla, navíc večer k tomu byl jako stvořený, dlouhá, krásná procházka v počínajícím zimním čase s mou předrahou BM, následující pomalu narůstající potřebou se najíst, tvořila ideální předpoklady k posezení v téhle více méně vyhlášené hospodě. 

Při posouvání rezervace o mé původní, vytvořené přes internet sice slečna na druhém konci drátu neměla ponětí, ale ochotně nám rezervaci udělala na vytoužený čas. Ne vždycky tedy všechno funguje jak má, na druhou stranu když je vůle, jde téměř všechno. 

Při vstupu do předhospodí jsem přehodnotil své představy o luxusnosti podniku. Lehký hospodský čmuch v kombinaci s čilým ruchem a tunou rekvizit, plakátů a serepetiček dával tušit, že skutečně budeme večeřet v jámě, tedy větší díře. Usměvavá servírka nás usadila do prostoru, vrazila BM do ruky ušmudlaný papír s nabídkou piv a vzdálila se. Mile překvapil výběr nefiltrovaných a nepasterizovaných piv, různých speciálů a vymožeností. Ochutnali jsme v průběhu večera piva tři a to nefiltrovaného Rychtáře, Zemské pivo a ještě jedno nefiltrované, které mělo podobně panský název. Všechna piva byla správně ošetřena, s vyváženě otupeným ostřím a dlouhým chuťovým zážitkem. Podle formy nabídky tady piva obměňují docela často, to se mi líbí.Připomíná mi to blahá léta paměti Pod lékárnou na brněnském Veveří.

K jídlu jsme si objednali nepřekvapivě dva burgery. V nabídce je jich celkem pět, což pro mě bylo opět lehce překvapivé. Jídelnímu lístku totiž dominují mexické speciality. BM si sice chtěla dát nějaké to burrito, nakonec se přeci jen rozhodla pro Texas BBQ burger, zatímco já jsem si poprosil Taco burger, nevěda, že si vlastně nakonec objednám mexické jídlo já.

Rychlá obsluha a milá společnost jsou dva předpoklady k tomu, abyste nebyli zhnusení dvoudenním čekáním na špenátovou polívku. Jídlo tu bylo téměř hned. Bylo se především na co dívat. Jídlo BM se tvářilo býti klasickou variantou klasiky, dva obří cibulové kroužky, kopa na první pohled podivně vypadajících hranolek, které se nakonec ukázaly jako správné hranolky z brambor. Na mém talíři trošku mexické divočiny. Špatně jsem interpretoval popis "burger v mexické placce", předpokládaje, že ke klasické housce bude připojen jistý bonus.Nic takového, maso bylo umně zabaleno přímo v placce, šmitec. Místo hranolek nachos, přelité bílou pastou neurčitého původu. Inu, buď mají mexického šéfkuchaře, nebo je pan majitel posedlý Teotihuacanem. Chuťově je první burger šťavnatý, houska lehce opečená a čerstvá, omáčka ne moc výrazná. Velmi povedená a osvědčená kombinace. Můj kříženeček je táké velmi dobrý, alespoň co se týká masa. Je skutečně MEDIUM, takže ještě tiše bučí. Co nechápu je chlad placky. Že by neměla žhavé mexické srdce? Salsa je řádně ostřená papričkami chippotle, což kvituji. Uprostřed talíře je ještě hroudička připomínající namletou čočku, velmi chutná a skvělá ... se studenými nachos. Studenost mého jídla je smutným faktem odporujícím všem zásadám mexické pohostinnosti.

Čistě gastronomicky je to tedy jedna - nula, normální burger umí, svoji vlastní specialitku tak trochu przní nedokonalou přípravou. Celkově je hospoda jak má být, zvlášť široká nabídka piva za normální cenu je skvělá. Když odcházíme kolem osmé hodiny, už to tu praská ve švech, valnou část klientely tvoří cizojazyčně rozmlouvající skupinky, nejspíše ale žijící v Praze. Milá a rychlá obsluha je v restauraci tohoto typu ne vždy samozřejmostí, proto taky bod. Dávám tři kaktusy, určitě se sem musím stavit ještě na křídla.