Oběd v … Hostinec u Kalicha

V tomhle deštivém počasí se mi nechce nikam daleko chodit. Hlad ale přichází s železnou pravidelností, je mu absolutně jedno jak venku je. Na začátku semináře, který se konal v ulici Na Bojišti, nám byla „doporučena“ restaurace u Kalicha, kam můžeme před výukou zajít na oběd. I přes drobné výtky (cena, kvalita jídel), jež pan profesor zmínil, jsem se rozhodl zde najíst. Absolutně jsem netušil do čeho jdu, ty jeho výtky totiž měly být brány vážně. Do hospody tohoto typu jsem skutečně chodit neměl, nicméně stalo se, už to nejde odestát.

 

Už při focení venku si mě všiml kouřící postarší pán. Následoval mě dovnitř. Vyklubal se z něj provozní nebo možná spolumajitel, jeho pozici v tomto lokálu jsem si neupřesnil. Po pár zdvořilostních frázích mě opustil, aby mi přinesl ukázat lahev osobně věnovanou bývalým prezidentem Havlem, u toho náš veškerý kontakt skončil. Toliko milého v tomto pohostinství.

Hospoda U Kalicha je koncepčně pojatá vskutku švejkovsky (bohužel se vším všudy), na což odkazuje mnoho indicií a reálií. V době mého vstupu byla obrovská ratejna naprosto prázdná, bez hudby, což samo o sobě zapůsobilo docela skličujícím dojmem. Rozlehlý prostor je zjevně koncipován pro objednané akce a nájezdy turistických skupin. Při pohledu do jídelního lístku mě polilo horko, hlavně co se cenové hladiny jídel týče. Jídla mají standardizované ceny začínající na 250 korunách, pivo za šedesát. Kvalita jídla ani pití tomu naprosto neodpovídá, jenže vysvětlujte to polským turistům, kteří chtějí zažít „originál Švejk restaurant“. V rámci honby za jakýmkoli gastronomickým zážitkem jsem se po páté přemluvil zůstat. Objednal jsem si.

Doporučen mi byl Český talíř, jehož hlavním obsahem je kachna a zelí. Měl jsem chuť spíše na hovězí, navíc co by v této hospodě, koncipované prudce česky, měli umět lépe než guláš. Objednal jsem si tedy guláš. Postarší číšník se mi snažil vnutit ještě nakládaný hermelín, což jsem s díky odmítl. Milé je, že i přes svůj věk je schopný ho nabídnout minimálně v pěti jazycích, žádné mazání, zkušenosti jednoznačně vítězí.

Prve pivo. Za vyděračskou cenu šesti pětek dostávám plzeň, která je přinejlepším průměrná, působí vodově. Ke konci (to se s tím nepárám) je úplně bez chuti, pěna padá rychlostí blesku. Servírují tu i tupláky, ale mám omezený limit na účtu, radši jsem se ani nedíval kolik stojí.

Jediné, co se na jídle dá hodnotit kladně, byla rychlost se kterou jsem ho dostal. Skoro ještě nedozněla okřídlená věta: „dám si guláš“, už tu byl. Kopeček masa, pár kroužků cibule, feferonka a pět tenoučkých knedlíků, z nichž jeden houskový s petrželkou, zbytek klasik bílý univerzál. Tahle knedlíková variace zapůsobila veskrze znepokojujícím dojmem. Na první pohled to vypadá, jako by Vám servírovali něco ze včerejška. Pustil jsem se do jídla. Chutnalo to tak, jak to vypadalo. Guláš tradičně zahuštěný čímsi, první dva kusance masa dobré,  pak to přišlo. Ten nejmonstróznější úkrojek … byla čistá flaxa, bez kouska masa, málem jsem klopil zpátky. Miluji guláš z kližky, pokud to není čisto čistá kližka. Kuchař by si na tohle měl dát pozor. Celková chuť jídla byla nevýrazná, hodně citelná po mouce, smutný pokus o dochucení. Za cenu tří gulášů v normální hospodě, pouhopouhá bída.

Návštěvu tohoto podniku nelze doporučit. Co lze tak od ní odradit. Za cenu 310 Kč jsem dostal nedobré jídlo a nedobré pivo. Pokud chcete dobrou českou kuchyni rozhodně zkuste Lokál, U Parlamentu nebo podobnou hospodu.