Oběd v ... Restaurace Svatého Ignáce

Pomalu začínám upadat do mrákot, nebylo by to tak zlé, kdyby se přede mnou neodvíjel neobyčejně zajímavý příběh postupující seborhoické dermatitidy . Přednášející má dnes obzvláště vysokou kadenci, takže po čtvrt hodině jsem nenávratně ztracen. Telefon ohlašuje lakonický obsah zprávy : "Oběd?". ANO!

Už docela dlouho chodím dolní částí Ječné pěšky, myslím že je to rok, možná rok a půl, co se v nadhlavníku při samém konci ulice objevila plachta s pozváním do restaurace Svatého Ignáce. Vyvěšené ceny za polední menu vypadají více než lákavě. Nikdy jsem se neodhodlal do hospody samotné, nevím jestli mě odradilo jméno, ústí sterilní chodby, které Vás přivítá nebo ten divný svíravý pocit v podbřišku. Tentokrát jsme se rozhodli a vstoupili jsme.

Po překonání chodby dveře doprava, klasický dvorek mezi domy, na staré Praze je snad u každého domu, to je pro mě fascinující, okouzlující a mám to prostě rád. Tento je navíc obsazen zahrádkou, odhadem s třiceti místy. Vzhledem k roční době se židličky způsobně opírají o hrany stolů - na zahrádce věru sedět nebudeme. Na konci dvorku je "průčelí" samotné hospody. Vejdeme dveřmi.

Efekt prázdné hospody mě opět přimrazí na místě. Začnu si říkat, jestli to skutečně mám zapotřebí atd. V sekundě přijde pozdrav od baru, usazení. Posadíme se. Já si trochu oddechnu, protože hned za námi vchází stará paní, po ní dvojice mužů, tři zdravotnice... V pravdě ještě než dostanu polévku je hospoda plná. Zjevně další z obědových destinací Karlova náměstí. Nejprve tedy nabídka. Můžete si dát Hlavní jídlo (pět na výběr) za 79 Kč. Můžete si dát polévku (jedna na výběr, což věci značně usnadňuje) za 29 Kč. Můžete si dát Celé menu za cenu 99 Kč s tím, že dostanete polévku, hl. jídlo a malé pivo či vodu. Můžete dostat k jídlu salát za 15 Kč. Navíc mají v době oběda zlevněnou vodu a pivo. Jednoduše brilantní.

Pivo- slečna FF si dala malý ležák Lobkowitz. I když je to dvanáctka je lehká, místy působí až řídce, myslím že nebyla úplně ideálně naražená. Celkově osvěžující pivo, k obědu dobré. Já si dal řezané, které mi bylo nařezáno pravděpodobně z Lobkowitze a černé Černé hory. Tady přišel velký smutek, sklenice smrděla jak kanál, zjevně pořádně nevymytá. Řezák se spíše klonil na stranu černého piva, asi byl změřen křivým metrem. Pivo na čtvrtinu možného výkonu.

Kulajda byla přinejlepším rozpačitá. Horká, správně nakyslá, působila sebejistým dojmem, než jsem zalovil. Bylo to totiž jako promáchnutí, jako krok do prázdna. Nakonec jsem vymyškoval jednu bramboru, tři sterilované žampiony. Takže chuť tam byla (v polévce), ale hutnost ne. Padesát na padesát, to není dobrý výsledek.


Hlavní jídla byla o poznání lepší. FF měla sekanou s bramborovou kaší. Té bylo kopec, navíc udělaná z brambor, byla dobrá. Sekaná taky, plátky tenké, chuť masa hutná a kořenitá. Já si dal smažený hermelín s brusinkovou omáčkou a hranolky. Hranolky byly tenké, trochu studené, ale dlouho jsem otálel, protože nesnáším, když si spálím o smažené věci jazyk. Hermelín byl dost slaný, ale jinak dobře udělaný a byl veliký. Co už tak skvělé nebylo byla "brusinková" omáčka, což byla jakási solamilová šlichta bez chuti. Dva kousky čerstvé zeleniny plus suchá petrželka na hermelínu to nevytrhly. Hodnoceno procenty - 75.

A máme tu výsledky, po zprůměrování nám vychází průměr. Svatý Ignác (Hospoda se skutečně jmenuje po onom světci, jeho životopis je ve zkratce uveden na na webu. Nechápu proč, žádnou souvislost jsem nevyzkoumal.) je restaurace kam se vyplatí zajít na oběd, dostanete ho rychle, panuje tu příjemný ruch (platí právě kolem oběda), hlavní chody za 79 Kč jsou poživatelné. Na pivě by se zasloužilo zapracovat. Poloha je vynikající, v létě musí zahrádka skýtat vítané zátiší v rozpálené Praze. I pro hladové obědáře.