Oběd v ... Banditos Restaurant&Bar

Původně jsme si šli sednout se slečnou FF jen na kávu, snažíce se vyplnit časovou mezeru mezi studijními povinnostmi. Den byl neobvykle slunečný a vlídný, alespoň co se korelací s kalendářem týče. Přesto můj návrh, ať si koupíme kávu v automatu (ve VFN mají nové mašiny Lavazza, skutečné pochutnáníčko - v globálním kontextu automatů na kávu určitě) a sedneme si do zahrady Psychiatrické kliniky, nebyl přivítán s nadšením. Ve skutečnosti mám pocit, že se mě slečna FF pokusila několikrát fyzicky napadnout, zatímco jsme diskutovali o tom, kam půjdeme. Nakonec jsme kvůli vhodné poloze zvolili blízkou restauraci "Banditos", o které jsme oba věděli, nikdy jsme v ní však neměli tu čest posedět.

Melounová ulice je poměrně mrňavá a strmá, z představy, že v ní sedím na zahrádce, mi není dvakrát do skoku. Z důvodů zmíněných výše (auuu! nekopej mě!) nás zahrádka moc nezajímala, zamířili jsme přímo do jámy lvové. Pokud bych měl charakterizovat první dojem z hospody, jednoznačně by to byla "lehká rozháranost". Na druhý pohled je stylová, koncepčně zvládnutá. Dohromady s obsluhou, je tohle místo skvělé k jakémukoli typu posezení, za chvilku zapomenete i na směsici Heavy Metalu a mexické klasiky, linoucí se z tichého reproduktoru.

Usadíme se, říkám vysmátému číšníkovi, že nejspíš jíst nebudeme, dáme si jen něco k pití. Kontruje veselou odpovědí, odskotačí chystat námi zvolené nápoje. Slečna FF si objedná kávu ( v lístku je uvedena možnost nechat si ji připravit ze 100% Arabiky, nikdo nám toto verbálně nenabídne). V podniku tohoto typu je to tak trochu sebevražedná mise, samozřejmě dostane klasický bazén. Já mám pivo v lahvi, k tomu se vyjadřovat smysl nemá.

Kombinace startu dne bez snídaně, vyčerpávající mentální dopolední aktivity a hezky laděného menu mě přece jenom navedla k objednávce živin. Navíc ten hlad, že. U bandity mají nabídku dvou obědových variant. Dvouchodové nebo tříchodové menu, kde je k hlavnímu jídlu a desertu ještě polévka. Oba jsme si vybrali odlehčenou variantu, takže polévku hodnotit nemohu.

Nedávno se osoba mému srdci nejdražší (Ahoj Mami!) vyjádřila ve smyslu, že "knedlíčky, omáčky, ke každému obědu pivíčko, takhle přece studenti neobědvají!" Musel jsem ji dát za pravdu, objednal jsem si tedy kuřecí hamburger. Dieteticky z deště pod okap, pestrosti stravy lze však dosáhnout i jinak, než přechodem k bíložravosti. Krokety klasika fritéza. Hambáč na druhou stranu skvostný, okořeněný nejen číšníkovou výslovností výše zmíněného při objednávce. Barbecue omáčka skvěle slanosladká, čerstvý list salátu, kuřecí stejčíček (velikostí skutečně podhodnocený), dobře opečený, bez litrů oleje, přitom šťavnatý. Houska se semínky, teplá, ne moc sladká.

FF si dala variantu fishandchips. Tady už to na báseň nebylo. Avizovaná treska po rozkrojení zlatavého trojúhelníku pivního těstíčka nelnula, byli v ní dokonce kostičky. Celkově působila až vodnatě, mrazák dokáže s rybí pochoutky udělat beztvarou hmotu. Hranolky byly dobré. Kopec tatarky ze sáčku moc tohle jídlo nevylepšil. Všudypřítomná přízdoba se nevyhla ani mexicko-texaské hranici.

Jako desert nám byla naservírována čokoládová buchta, lepší výraz se těžko hledá. Byla teplá, s kousky čokolády, přelitá čokoládovým topingem. Inu čokolády nebyl nedostatek.

Návštěva Banditos je i přes všechnu svízel doporučeníhodná. Vychytaný interiér, jehož nedílnou součástí jsou dva vtipní, potetovaní týpci obsluhující Vás ve stylu americké kantýny, je příjemným místem k obědu. Cena menu osciluje kolem magické stokorunové hranice. K tomu na Vás shlíží wrestlerská maska, obrázky domorodých mexičanů, spousta tequily. Poloha v boční uličce vůbec nevadí, regulars si sem cestu najdou vždy.