Oběd v … U černé kočky

Hodnotit místo, k němuž máte jakýkoli vztah, je hned po Justinovi Biebrovi nejhorší věc pod sluncem. Pokud jde o hospodu je to snad ještě horší. Přemýšlím nad tím, jestli nejsem moc hodný nebo naopak kritický, jestli se to jídlo dá skutečně jíst nebo je to prů..švih, proč mi opakovaně nosí podmíráka, jestli dojde atd.

Otevřeně přiznávám, že ke Kočce vztah mám, jedl jsem tu hodněkrát, ještě víckrát seděl na pivu, na koktejlu, na kávě nebo jen tak. Je to naproti, vážně kousek, otevřeno je dlouho a poetika názvu by sama o sobě stačila. Od otevření se restaurace vyprofilovala na klasickou hospodu s poledními menu, bar, který je v patře se zmítá mezi kasínem a normálním bárečkem, provozní tento prostor stále neuchopil.

Zpátky do přízemí. O víkendu už kolej byla lehce vylidněná, Vánoce jsou znát. S FF jsme se rozhodli pojíst právě v hospodě naproti. Předchozí zkušenosti s místní kuchyní nebyly úplně zářné, pamatuji si na přesušená žebra, kuře bez chuti, podobná překvapení. Na druhou stranu jsem se tu párkrát najedl dobře, docela mě překvapily steaky, variace guláše, dobrý.

Pivko k nedělnímu obědu v hospodě tak nějak patří, ať už jste student nebo ne. Nabízí tu krom docela poživatelného G. i speciál Staropramenu – ono pšeničné pivko, které jsem pil při mém úplně prvním hodnocení, tuším že to byla Potrefená husa. Zamáčkl jsem slzu, objednal si velké. Přistál mi na stole podmírák jak svět, Vánoční nálada však otupila hrany, tak jsem mlčel, psal si poznámku. Jakmile dorazila slečna FF, objednali jsme si. Já [ramp:] steak, FF si dala kuře. K oběma jídlům omáčky, jako přílohy pečené brambory, každé na jiný způsob.

Steak byl vynikající. Personál je určitě vyškolen ve věštění z křišťálové koule, nikdo mě totiž neobtěžoval otázkou jak to chci připravit. Udělal ho jako medium, což mi docela vyhovovalo. Solidní kousek masa, dobře připravený. Omáčka taková zvláštní, docela tekutá, mnohovrstevné chuti, podávaná v miniaturním omáčníku. FF měla dobře okořeněné kuře s bylinkovou omáčkou. Standardní výkon.

První hodnotící návštěva tedy, až na nízké pivo, udělala docela dojem.

Za tři dny jsme s mojí nejdražší JK chtěli poobědvat v menze, nicméně i sem dorazily Vánoce, menza prostě zavřeno. Volba tedy padla opět na Le Chat Noir. Šli jsme na menu, které tu do dvou nabízejí i s polévkou za 99 Ká. JK si vybrala kuřecí soté s rýží, já si dal guláš, který byl uveden jako Hotové jídlo. Nebylo tomu úplně tak.

Obsluha docela svižně přistavila oba talíře. Soté chutnalo smetanově, možná jen zeleninka chtěla trošku víc péče, nepřišla mi ideálně měkká. Ten samý problém mělo moje maso. Guláš byl skvěle dochucený, ne moc dohušťovaný. Maso bylo místy až tvrdé. Guláš s tvrdým masem je zločin, který se dá jednoduše napravit prodlouženou dobou přípravy. Tady to nevyšlo, škoda. Věřím, že další den už byl dobrý, ale co naplat, byli jsme tu, kdy jsme tu byli.

Ze čtyř jídel byla tři dobrá, takže v celku úspěch. I na podruhé bylo pivo podmírou. Asi se na mě servírka snažila ušetřit.

Cenově je kočka na úrovni normální restaurace kdekoli na periferii Prahy. Prostředí je milé, záleží hodně na tom, co právě dávají na MTV. Obsluha toho moc nenamluví, ale je docela svižná. Piva dávají málo.