Oběd v … U Veverky

Po delší diskusi, kterou jsme vycházeje z nemocnice vedli se slečnou ML, rozhodli jsme se poobědvat v hospodě U Veverky. I když při cestě byl samotnou slečnou ML tento nápad neustále zpochybňován (přitom to byl její vlastní nápad), zůstal jsem pevný. Při zmateném hledání restaurace jsme se opět pobavili, stává se to totiž pravidlem. Nakonec, tak jako světlo na konci tunelu, nám zazářil vývěsní štít Pilsner Urquell „U Veverky“.¨

Pokud občas při poznávání restaurací narazím na syndrom prázdné hospody, tady tomu bylo přesně naopak. Přišli jsme v nejexponovanější čas, lehce před jednou, rovnou jsme si způsobně stoupli do krátké fronty. Hospoda vřela životem, pojídajícími hosty, ve výčepu kde jsme čekali na místo byly stěny vysoko obložené lahvemi i starými tranzistoráky. A štamgasty, kterí postávali v hloučcích cucajíc pivo. Výčepní se optal jestli dvě místa budou stačit. Po souhlasu se věnoval dál točbě plzně. Kolem letící číšník nám do ruky vrazil lístek, tak jsme se jali vybírat. Nabídka je vskutku tradiční, místy až jídelnová. K jídlům je jako příloha podáván téměř výhradně knedlík, houskový nebo bramborový, v podstatně menší míře se vyskytují bramboráčky, chleba. Mají jednu polévku, asi čtyři hotovky v sekci doporučujeme, šest normálních hotovek, pár jídel bez masa, nějáké steaky.

Tady bych se jen rád zastavil u oné sekce „Doporučujeme“. Když se nad tím tak zamyslím, nevím, co se tím hospoda snaží hostu sdělit. Ta jídla která v této sekci nejsou jako hospoda nedoporučuje? Nebo jsou to jídla něčím zvláštní? Doporučení by měl dělat personál ústně.

Když se na nás konečně dostane řada (čekáme slabých deset minut), číšník nás usadí ke stolu kde jeden pán dojídá svou porci uzeného jazyka, zatímco dva mladíci si objednávají steaky. Všichni se pozdravíme, popřejeme si dobrou chuť. Působí to mile, jen kdybychom neměli štěstí na milé lidi, mohla by se z oběda stát noční můra. Hospoda je oblíbená, počet míst je omezený, tohle je tedy cena, kterou musíte zaplatit. Plus samozřejmě na konci ještě to jídlo.

Objednáme si dvě plzně. Jsou vynikající, snesou srovnání i s plzní z Lokálu, oproti tomu jim chybí maličko svěžesti, jinak jsou dokonalé. Pivo tedy ano.

Ať jsem se snažil, jak jsem se snažil, dát si něco bez knedlíku bylo nemožné. Dal jsem si tedy přinést hovězí s křenovou omáčkou, slečna ML zvěřinové výpečky se zelím a knedlíkem bramborovým. Jídlo bylo na stole hned, rychlostí blesku. Opět jsme si tedy popřáli krásnou chuť, na zdraví a na ocásek.

Křenovka byla vynikající. Téměř mě přenesla do dětství, silně připomínajíce chuť neopakovatelné křenovky mé babičky. Lehce nasládlá, s výraznou křenovou chutí, ne moc smetanová. Maso se peklo o něco déle než bylo nutné, takže již ztratilo tu ideální měkkost, ale bylo taktéž na úrovni. Knedlíky obyč.

  

Výpečky, které jak nám sdělil servant byly dílem ze zvěřiny, dílem vepřové, zhltala ML rychlej, než byste řekli švec. Nechala mi kousek ochutnat, maso bylo vynikající, dobře propečené, tvořilo skvělou kombinaci s červeným zelím. Knedlíky obyč.

Za půl hodinky jsme byli hotovi jak s jídlem, tak s pivem. Zaplatili jsme každý po sto třiceti korunách, ideální cena za takto dobrý oběd. Výčep se mezitím oprostil od fronty, docela jsem to číšníkům přál, kmitali jak strunky.

K Veverce se rozhodně stojí za to jít naobědvat, hospoda má styl, atmosféru, dobrá jídla, příjemné ceny, rychlou obsluhu, je blízko Hradčanské. Přát si víc můžete, ale mě tohle k obědu bohatě stačí.