Oběd v ... Pizzeria Grosseto

V sobotu před prací mě JK nechala na holičkách, byl jsem odsouzen k obědu v jednom. Po procházce, při které jsme potkali mladého psa, ztratili gerberu a nechali ujet tři metra, nastalo přemítání kam zajít, co ohodnotit. Ještě ve vlaku padlo rozhodnutí na Náměstí republiky, ale poslouchal jsem hudbu, četl knihu, takže žádný div a najednou vylézám ze stanice metra Náměstí Míru. Po tom, co jsem se dostatečně nasmál své zmatenosti, rozhlížím se po místě, kde bych pojedl zlehka. Čas kvapil, byl hlad.


Přes systém křižovatek, za který by se nemuseli stydět ani v Indii mi zasvitla naděje v podobě... Grosseta. Tolik opěvovaného, zmiňovaného. Pamatuju si, jednou s T. jsme dokonce šli na obět do onoho Grosseta , ale měli zavřeno (obědvat v deset ráno není u nás zvykem), takže zase nic.

Mrazivý vítr vál, vzal jsem za madlo. Ocitl jsem se v místnosti velké, ne však dost velké, aby pojala všechny obědvající. Zázrakem zrovna někdo odešel. Můj stolek byl situován mezi dva stylové staříky a rodinku s dcerkou. Abych byl upřímný, restaurace byla na první, i na druhý pohled docela o ničem. Otřesné, "stylové" malůvky na zdi, pán uvaděč s cedulkama reservé zastrčenýma v zadní kapse levných jeansů, narváno, křik. Jeden velký prostor. Coloseum je coloseum, žádný z těchto neduhů nepěstuje.


Usazen, začínám se zajímat o pití. Nechtěl jsem si dávat pivo, tohle klišé se budu snažit co nejvíce i nadále omezit. K pizze to ani není zvlášť vhodná kombinace. Chtěl jsem něco čeho bych se napil, a zároveň to nestálo jako malý oběd někde na periferii. Záchrana byla paradoxně v tom, že pivo je tu drahé jako svíčka, takže v podobné cenové hladině (30Kč) máte na výběr spoustu věcí. Zvolil jsem citronádu. V jednoduchosti je krása, peněz nikdy není nazbyt. To ovlivnilo mou volbu jídla, dívám si prostě Pizza Margarita.

K čekání mi přinesli kopeček bylinkového másla, tři potrhané kolečka varianty na ciabattu. Máslo bylo mdlé, ciabatta potrhaná. Pak přišla citronáda, bláhově jsem ani netřepal, ani nemíchal a rovnou se napil. Další chyba. Citrónová voda s cukrem, nic moc. Docela jsem se těšil na tu pizzu, aby ta trojice byla kompletní, já mohl odejít vrcholně znechucen. Škandál se naštěstí nekonal.

Pizza která přibyla na mém stole v rekordním čase (vzhledem k přeplněnosti lokálu) byla výborná. Lze namítnout, že na placce s rajčaty, sýrem a bazalkou není co zkazit, ale věřte mi, je. Tady to proběhlo naopak k veškeré spokojenosti, chuť byla plná, mírně štiplavá (ano rajčata, ne protlak), sýr mozzarelka, bazalka čerstvá, mohla být nasekaná. Jako jedna z nemnoha pizz se dala pohodlně krájet nožem, žádné zápasy za zvuků skřípání kovu o talíř. Pizza vyžehlila snad i tu citronádu.

Najedl jsem se, za sto šede toho bylo docela dost. Personál tu kmitá jako dobře promazaný strojek. Všechno bylo rychle. Rozhodně sem zajdu ještě na menu, abych se přesvědčil, že si nedávají záležet jen v sobotu. Obsazenost svědčí o opaku, ale to prověřování má něco do sebe.

Za sebe Grosseto tedy ano, na nenáročné obědy, zastavení v místech, kde jste původně nechtěli být a tak podobně.A pamatujte, toalety jsou "hned z pecí".