Tuesday 24 April 2012

Degustation ... Duben

Zjistil jsem letmým pohledem na dosavadní vývoj mého psacího snažení, že téměř nepíšu o víně. Abych tedy dostál tomu, co jsem si slíbil, dělal co mě baví a všeobecně si to užíval ještě víc, budu psát pravidelně o vínech. O těch, které dostanu, které si koupím, nebo tak prostě. Vyhýbat se nechci ničemu, takže to nebude, nic sofistikovaného. Jako ostatně nic tady. Kde tady? No přece tady.

Čím jiným začít, než tím, co mi leží v lednici, nashromáždilo se mi tam pár zajímavých kousků (skutečně jen pár, naneštěstí). Tady to tedy je. Tady?

OMOMORTO, Giovanni Menti, 2010
Podle dostupných informací (web veltlin.cz) název tohoto vína v překladu znamená "umrlec". Bylo tedy umrlčí? 100% durella sekt může být jen stěží. Právě opak je pravdou. Hrozny zrají na vulkanické půdě, která dává většinou vína lehká, se zvláštními chuťovými tóny. Nejinak je tomu tady. Tady? Ještě bych se rád zastavil u samotné odrůdy. Durella pochází z krásného okolí Verony. Enologicky je rozlišitelná svou velmi tvrdou slupkou, vysokou aciditou a mineralitou (která je samozřejmě dána i terroir-em). Tato autochtonní odrůda je známá jako "bič, který mrská mužovo patro".
Senzorika: Středně bohaté perlení, světlá, stydlivá barva. Cítit je zimostráz, luční byliny a citrusy. Limetovost, čerstvost citrónu je výrazná i v chuti. Závěr je tvrdý, přitom jaksi nazrálý. Kyselina je vysoká, místy až lehce zákeřná ve spojení s perlením. Víno je jaksi uhlazeně naježené.
Kombinace s jídlem: Kuřecí řízek se světlým chlebem. Docela odvážné, řízek není moc mastný, takže lehce zaniká. Po chvíli si porozumí, pocitově se to blíží kuřeti na citrónu.

PINOT NOIR reserva, Salabka, 2007
Před nedávnem jsem dělal degustaci na téma "Historie vína v Čechách". Kromě miliónu dat a nezáživných zákonů o usekávání končetin, jsem vyzkoumal, že v roce 1515 bylo v Praze evidováno na 700 ha vinic. Slovy sedm set. Oproti dnešnímu pidižvičení docela síla. Zasloužili se o to mnozí, hlavně samozřejmě hlavní hlavoun Karel IV., který v době své vlády vydal nařízení, že vinohrady budou v Praze všude. Hlavně teda na Vinohradech. K hezkému příběhu hezké víno. Na jedné z posledních přeživších vinicích města Prahy hospodaří pan Bilík. Nehospodaří tu dlouho, ale pod jeho vedením se vinařství očividně daří, oslavné články po zadání hesla do google.com tomu jen přitákavají. Pinot Noir 2007 ze Salabky, která je také chráněnou krajinnou oblastí, tomu dostává bez ztráty květinky. Nebo spíš květenství?
Senzorika: Víno je v barvě zralé, přechází od tónů zašlé cihlovky k podzimní hnědé, v menisku je až rumově zbarvené. Voňavé je po třešňovo-fialkovém piré. Lze nalézt i tóny echinacei, suché třezalky a pecek. V chuti dominuje kyselina, snoubící se s živočišností pinotů. Kožovitost zůstává v dochuti, je to příjemný vjem.
Kombinace s jídlem: Zvolil jsem Comté AOC, kraví sýr, který mám moc rád. Kombinace vyniká zvýrazněním třísloviny v Pinotu a slano-kořenité chuti Comté. Potenciace je tedy klíčem v této kombinaci.

CHARDONNAY, Szollosi, 2006
Maďarsko se řadí do "nového vinařského světa". Spolu s Jižní Amerikou, Australií a Balkánem tvoří docela nesourodou směsici vín různých stylů a kvalit. Co se týče tohoto nádherného Chardonnay z oblasti Ászár-Neszmély, pravděpodobně se jedná o jedno z nejlepších vín z této oblasti. Ležíce 16 měsíců na barrique sudu, dovedeno k dokonalosti perfektní prací na vinici, pečlivou prací ve sklepě, toto víno ukazuje jednak potenciál severní oblasti Maďarska, krásu odrůdy ve spojení se sudem a v neposlední řadě dlouholetou zkušenost zdejších vinařů.
Senzorika: Z počátku nesmělé tóny včelího vosku, pampelišky, citrusového ovoce. Čerstvě nakrojeného. Postupně se otevírá žlutý meloun, lipový květ. Víno je mohutné, svěží a zároveň plné. V chuti se tato perfektní skloubenost opakuje, všechno je na svém místě, vrací se medovost z počátku, podpořená hezkým tělem a taniny ze sudu. Ty jsou jemné, korespondující s vyzrálostí hroznů. Vskutku dokonalé víno, co se týče techniky vinifikace, struktury.
Kombinace s jídlem: Nebyla zvolena nejšťastněji, ale kolej má své limity. Vařil jsem týdenní porci chilli con carne. Ostrá, masovo-luštěninová směs. S vínem se kupodivu neprala, ale k doporučení to taky není, po půl talíři převládla pálivost, víno se začalo ztrácet. Což nebyla chyba vína, ale jídla.

Tento měsíc pochopitelně vyhrálo Chardonnay, na plné čáře, s brutálním náskokem. Škoda že toto víno je tak nedostupné jako je skvělé. Tedy velmi.

No comments:

Post a Comment