Cafe Pointa

Další podnik na mé cestě za vzděláním. Pamatuju si, že ještě na jaře se za okny tohoto nádherného domu hemžili důležitě vypadající lidé. Každý měl alespoň jednu složku dokumentů v ruce, v druhé nejlépe telefon. Inu, byly tu kanceláře. Pak chvilku bednění. Teď Cafe Pointa.

Sedli jsme si na zahrádku s cílem dát si kávu. Výhled na Izraelskou ambasádu není až tak zajímavý, zato do Chotkových sadů už je to o poznání lepší. Rohová kavárna odhaluje své výhody. Zahrádka je vyvedená v imitaci zrezlého obludária zahradního nábytku někdy ze začátku minulého století. Není moc pohodlná na sezení. Největší průšvih je stůl, který je nestabilní a celkově spíš nefunkční než naopak.

Na kávu však stačí. Pokud se ale z původního záměru dát si kávu vyvine i "dát si jídlo", silně pokulhává, tento stoleček. Jedna z mála výtek. Zpět ke kávě. Připravuje se zde ze značky Illy. Korporátnost této značky nechám stranou. První velké plus má kavárna za to, že ve svém lístku jako jedna z těch, které byste spočítali na ruce ne moc šikovného pracovníka na pile, uvádí typy nabízených káv správně. Můžete si dát espresso, espresso lungo, cafe latte, latte macchiato (a další správně označené kávy). Espresso které jsem si dal je skutečně velikostí, konzistencí, chutí, prostě vším v pořádku. To samé cafe latte. Kávu tady tedy umí připravit, což vyvážuje docela vysokou cenu na tuto lokalitu - 42 Ká. Jen poznámka k servisu - na tácku jsem měl kromě šálku kávy, mléko (neobjednané), mističku s cukrem, mističku s bonbónkem. Zkrátka trochu přemističkováno.

Hlad nás dohonil i tohoto krásného odpoledne. Byl malý, proto jsme se rozhodli pro těstoviny na půl. Ocenil to i můj bankovní účet. Vybrali jsme první, které nám přišly pod oko. Byly krapet ostřejší, ale al dente, s bohatou rajčatovou omáčkou, která byla kromě ostrosti i pestrá. Hobliny parmegiano navrch. Velmi dobré.

Mladý muž- číšník nás poté ještě polopřemluvil k cheesecake. Pomrkával na JK, že prý je přelitý jakýmsi jahodovým sosem. Všechno bylo jak má být, desertík byl nadýchaný, krásně vláčný, ne moc sladký, s výbornou platformou, no a tím sosem.

Kavárna je otevřená 14 dní, nabídka je tedy základní, podle slov personálu se bude rozšiřovat směrem ke klasické středomořsko-italské splácanině. Třeba se však pletu a  nabídka jídel bude mít i nějakou tu pointu. Každopádně interiér je docela vypointovaný. Protože jsem čestným prezidentem vypravěčů bezpointových historek, je na čase skončit.