(pojízdná kavárna tč. u Nemocnice, Karlovo náměstí)

Odvážné, nezávislé projekty jsou přesně mé gusto. Vždycky, když někdo zrealizuje nápad, ona realizace funguje, je hned lépe na světě. Kdo někdy něco organizoval nebo realizoval, ví přesně o čem mluvím. Další mou slabostí je káva. Jedna a jedna jsou dvě, proto dnešní štěk bude o pojízdné kavárně, která nám stojí u školy.

Nebylo rána, kdy bych procházeje kolem dodávky, stylizované barevně do kávového zrna, nepomyslel na to, že se zastavím. Podívám se dlouze do nabídky, a nakonec si stejně vyberu espresso. Budu vtipkovat s oblohou, přiobjednám si koblih... ehh nechal jsem se unést. Normálně by mi stačilo raní kafe, za které nemusím zaplatit půl království jako v CrossCafé (nic proti krosu).

Náhoda tomu chtěla, že jsem pokaždé někam spěchal. Ale když jsou všechny zkoušky hotovy, letní slunce svítí, tak už není kam spěchat. It´s coffee time! Ležerním krokem jsem se přiblížil k okénku, mladý muž za barem štrachal cosi v poličkách, začetl jsem se tedy do nabídky. Zaujala mě "mražená káva", pod čím jsem si představil zhruba hnědý nanuk na špejli. Takže volba číslo jedna byla odbyta. Jako náplň druhého kelímku jsem zvolil espresso, přesně tak, jak jsem si to tolikrát představoval.

Když se ke mě muž za pultem otočil, i přes to, že jsem měl v podstatě vybráno, jsem se pokusil zapříst rozhovor, na téma, co by mi doporučil. To byla chyba. Nebylo to tam. Takové to porozumění hosta a obsluhy, pokud ne zrovna porozumění, tak alespoň základy baristického řemesla. Na otázku po doporučení odpovídal pořád dokola " Všechno je dobré!". Mohl by ještě mlít opakovaně "že neví co mi chutná"... Vyšlo by to nastejno. Z rozhovoru jsem tedy byl zklamán. Ne tak z nápojů.

"Mražená káva" se ukázala být cosi mezi ledovou kávou a kakaem, zastřešené ještě slehačkou a čokoládovým toppingem. Každopádně to bylo osvěžující, tak akorát sladké, tříšťovité. Cena docela vysoká - 69 Ká. Espresso bylo výborné, ideální velikost, silné, s pevnou cremou. Mléko mladý muž servíroval v konvičce, bylo napěněné a horké. Cukrů pět druhů. Takže všechno ok, na jedničku - až na jeho um obsluhovat, kterému něco chybělo ... byl to um obsluhovat.

Pokud půjdete po Karláku, budete chtít kafe do ruky, a nebudete mít povídavou, určitě se u kávového auta stavte, dávám čtyři kávové boby z šesti!